Podruhé v kariéře se český reprezentant Lubomír Jančařík kvalifikoval na olympijské hry. Po Riu 2016 si zahraje také letos v létě v Tokiu. Rozhodl o tom fantastickým způsobem ve finále své skupiny na světové kvalifikaci v katarském Dauhá, když porazil Ukrajince Kou Lie 4:0.
Měl za sebou těžkou cestu, když postupně vyřadil Keňana Briana Mutuu, Kazacha Kirilla Gerassimenka, Španěla Alvara Roblese a také nasazenou jedničku celého turnaje Angličana Liama Pitchforda. Posledním krokem byl souboj s bronzovým medailistou Evropských her v Baku 2015, rodákem z Pekingu a dlouholetým reprezentantem Ukrajiny. Šestapadesátého hráče světového žebříčku Jančařík porazil 4:0 a nadšeně slavil postup.
Zápas začal skvělým způsobem a první set vyhrál 11:5. Vlastně jediné velké komplikace přišly v setu druhém, kdy český hráč vedl už 10:6 a postupně promarnil pět setbolů. Využil až ten šestý. „Pro mne bylo po celou dobu nejtěžší soustředit se na zápas a nemyslet na to, že když vyhraju, pojedu na olympiádu. Začátek byl neskutečně důležitý, obzvlášť v takovémto zápase. Musím říct, že se mi to povedlo, začal jsem dobře a držel jsem si tu laťku. Pak to bylo právě o tom soustředění,“ hovořil po vítězném souboji Lubomír Jančařík.
Drobné zaváhání, ovšem se šťastným koncem ve druhém setu ho taky nerozhodilo. Byl to ale klíčový moment celého souboje. Podle českého hráče nebylo finále zdaleka tak náročné, jako čtvrtfinále se Španělem Roblesem. „Už jsem to říkal, souboj s Roblesem byl šílený. Každý zápas tady byl těžký, ale tenhle byl nejtěžší. Ve finále jsem se cítil skvěle. V tom druhém setu mi pomohlo, že jsem koncovku nakonec vyhrál. Asi to byl klíčový moment,“ přiznal.
Ukrajinec Kou Lei vypadal za stolem naprosto chladný, jako kdyby ho vůbec nezajímalo, že hraje o letenku na olympiádu. Bez emocí přijímal všechny změny skóre. „On to jen hraje. Ve skutečnosti je absolutně koncentrovaný. Tohle je taktika řady hráčů. Někteří kolem stolu poskakuji, hecují se, jiní mají výraz pokerového hráče. Na tohle jsem byl připraven.“
Ve vítězství začal Lubomír Jančařík věřit po vyhraném třetím setu, kdy opět zvládl lépe koncovku. Vedení 3:0 už bylo velmi komfortní a dodalo českému hráči potřebný klid. „Tam jsem ucítil takovou tu jistotu, no možná ne jistotu, ale to přesvědčení, že to už nepustím. Hrál jsem dobře, nebyla to žádná náhoda a tohle se soupeřům hrozně špatně otáčí. To se také potvrdilo. Mám obrovskou radost z toho, že se mi podařilo postoupit, nejsem to teď ani moc popsat slovy,“ uzavřel rozhovor po vítězném finále Lubomír Jančařík a v ruce držel vysněnou plaketu RISE2TOKYO.
